#SpoluProKlima
Žijeme v klimatické krizi. Podle poslední hodnotící správy IPCC jsme spalováním fosilních paliv v porovnání s rokem 1850 zvýšili průměrnou globální teplotu o více než 1,1 °C.
Abychom zabránili nejdrsnějším dopadům, potřebujeme rychle a efektivně snížit emise skleníkových plynů. Každá desetina stupně je důležitá.
Klíčové oblasti, na kterých pracujeme!
Zelená dohoda pro Evropu
Klíčovým evropským dokumentem pro řešení klimatické krize je Zelená dohoda. Je to vize a plán, jak snížit emise Evropské unie do roku 2030 o 55 % a jak dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050.
Evropská unie má prostředky i možnosti pro to, aby byla klimatickým leadrem a svými politikami motivovala k ochraně klimatu. Proto musí být ambiciózní a využit naplno svůj potenciál.
Konec uhlí
Spalování uhlí je klíčový příspěvek ČR k růstu emisí skleníkových plynů. Konec uhlí znamená především transformaci české energetiky. Vládní plán konce uhlí je stanoven na rok 2033.
I přesto firma ČEZ, která je většinově vlastněná státem, místo investic do rozvoje energie ze slunce a větru investuje čas a prostředky do prodlužování těžby na dole Bílina. V současné době ČEZ usiluje o prodloužení těžby dva roky po konci uhlí v ČR – tedy do roku 2035, což je nepřijatelné!
Prosazujeme řešení
Klimatická (i energetická) krize má jasné řešení – tým nejzásadnějším je změna produkce energie, tedy rozvoj obnovitelných zdrojů energie.
Čeští politici v roce 2023 pracují na revizi několika strategických energeticko-klimatických dokumentů státu, které mají potenciál zásadně přispět ke snižování emisí ČR a rozvoji levných, decentralizovaných obnovitelných zdrojů energie. Prosazujeme, aby strategické dokumenty byly dostatečně ambiciózní a odrážely krizovou situaci, ve které se nacházíme.
Odhalujeme #Greenwashing
Greenwashing je marketingová strategie, která spočívá v tom, že společnosti prezentují své produkty, služby nebo aktivity jako ekologicky šetrné, přestože ve skutečnosti mají negativní dopad na životní prostředí.
Naše analýza odhalila, že dvanáct předních evropských fosilních korporací, nadále klame veřejnost ohledně své ochoty snižovat svůj vliv na klimatické změny.
Co je třeba v roce 2023 udělat pro ochranu klimatu:
Nejmenší emise skleníkových plynů má taková energie, kterou nemusíme vyrobit. Úspory energie sníží náklady nám všem, klesnou náklady veřejné správy, jsou řešením energetické chudoby a pomohou nám se v energetické efektivitě přiblížit dalším evropským státům.
Potřebujeme změnit náš přístup a cíle rozvoje energie z obnovitelných zdrojů stanovit podle toho, co je možné, nikoli z toho, kolik musíme splnit. To znamená pracovat na dosažení dostatečně ambiciózního národního cíle pro OZE v rozmezí 31-40 % pokrytí koncové spotřeby (elektřiny, tepla, chladu a v dopravě) v roce 2030 a 35 % pro samotnou elektřinu.
Je nutné pokračovat v odstraňování administrativních bariér a vyčlenění go-to zón pro velké projekty.
Využívání uhlí tvoří zásadní příspěvek k emisím skleníkových plynů. Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala vytvářet podmínky proto, aby byl možný odklon od uhlí do roku 2033. Chceme, aby se tento závazek promítl do vládních strategických dokumentů a závazných usnesení vlády, tak aby například nebylo možné těžit uhlí na dole Bílina po roce 2033.
Je klíčové, aby se do transformace zapojily všechny skupiny obyvatel ve všech regionech. Ze snižování energetické náročnosti a rozvoje levné energie musí mít prospěch všichni, zejména nízkopříjmové domácnosti. A jak ukázal útok Ruska na Ukrajinu, i pro řešení klimatické krize je klíčová spolupráce. Potřebujeme se přestat soustředit na národní energetickou bezpečnost a místo toho se zaměřit na soběstačnost a bezpečnost na evropské úrovni. To znamená zejména posilování propojenosti evropských zemí.
Klimatickou krizi nevyřeší žádný stát sám, a jak ukázal útok Ruska na Ukrajinu, i pro řešení klimatické krize je klíčová spolupráce. Potřebujeme se přestat soustředit na národní energetickou bezpečnost a místo toho se zaměřit na soběstačnost a bezpečnost na evropské úrovni. To znamená zejména posilování propojenosti evropských zemí.
Náš energetický systém je třeba připravit na 21. století. Na nové inovace a modely výroby energie, které nespoléhají na velké zdroje z fosilních paliv, jako známe doposud. Jde především o rozvoj komunitní energetiky, posilování a rozvoj konceptů akumulace energie a její agregace, zvýšení flexibility a otevření trhu s podpůrnými službami v energetice a také digitalizaci.
Klimatická změna – krize, které jsme již dnes svědky.
Klima se měnilo, mění a měnit bude. Co se ale děje nyní? Je to poprvé v historii planety, kdy člověk mění klima na globální úrovni a z dlouhodobého hlediska ohrožuje život vlastní i životy ostatních druhů na planetě. A na rozdíl od předchozích změn, tato změna je bezprecedentně rychlá.
